Rýchory – Dvorský les (1.033 m) 24 km
horský hřeben mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Svobodou nad Úpou, tvoří nejvýchodnější část Krkonoš. Nejvyšší bod Dvorský les se zbytky bukového pralesa.
Karlovka (430 m) 9,5 km – Karlseck
část Chotěvic na návrší 2 km východně od Hostinného.
Souvrať (430 m) 2,5 km
Chotěvice (370 m) 10 km
ve vsi novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1861 až 63, postavený z červených kvádrů. Renesanční fara se zbytky sgrafit.
Vlčice (377 m) 15 km
zemědělská ves v podhůří Krkonoš v údolí Vlčického potoka. Ve 13. století zde stálo malé tvrziště. Zámek je barokní z let 1794 až 97 a byl vystavěn na místě zilvárovské tvrze. Stavebníkem byl Jan Fr. Theer z Hostinného, syn barvíře z Police nad Metují, který koupil roku 1790 vlčické panství. Hospodářské budovy jsou ze 17. století. V létě v roce 1627 zde pobýval Jan Amos Komenský, s pomocí zdejší knihovny se připravoval pro práci na Velké didaktice. Pamětní deska je na hřbitovní zdi. Gotický kostel sv. Vojtěcha je z doby po roce 1365. Renesanční klenba lodi je z let 1560 až 80. Na starý hřbitov se vchází pozně gotickou brankou ze 17. století. Brána kostela se zbytkem opevnění je ze 14. století.
Sv. Kateřina (510 m) 8 km
Vrch 1,5 km jižně od Chotěvic, bývalý kostel sv. Kateřiny byl zbourán.
Slučí kameny (511 m) 6,5 km
skalnatý vrchol v Kocléřovském hřbetu.
Královecký Špičák (881 m) 31 km – Spicberg
výrazný vrch (homole) v Broumovské vrchovině, tvořený sopečnou vyvřelinou prvohorního (permského) stáří. Dominuje příkrým svahům Vraních hor.
Dolní Brusnice – železniční trať (405 m) 2 km
Trutnov (427 m) 19 km
První písemný záznam je z roku 1260, jako kolonizační trhová obec, přejmenovaná německými kolonisty na Trutnov. V období let 1334 až 1599 byl Trutnov královským věnným městem. Po dobytí husity roku 1421 se stal Trutnov jejich věrným spojencem. V letech 1624 a 1647 byl vypálen Švědy, v 18. století postižen morem. Dne 27.6.1866 došlo u Trutnova k bitvě mezi rakouským a pruským vojskem. Vnitřní město si zachovalo půdorys z doby kolonizace ve 13. století. Původní elipsovitý obvod byl rozložen okolo čtvercového náměstí, které je ze všech stran obklopeno renesančními a barokními domy s podloubím. Uprostřed náměstí je kašna s Krakonošem. Stará radnice stávala v jižní polovině náměstí, po požáru v roce 1583 postavena roku 1591 v renesančním slohu na rohu náměstí, po požáru v roce 1826 novogoticky přestavěna. V místech dnešního muzea (za kostelem) stával ve 13. století královský hrad. Po přestavbě na zámek se roku 1599 stal majetkem města. Roku 1647 byl pobořen Švédy, v polovině 19. století přestavěn na školu, v ní byl roku 1866 lazaret. Kostel Narození P. Marie, pozdně barokní stavba s klasicistními prvky z let 1755 až 82 postaven na místě kostela ze 13. století, 63 m vysoká věž se čtyřmi zvony.
Šibeniční vrch (480 m) 18,5 km
dříve Gablenzův vrch. Dne 27.6.1866 došlo u Trutnova k bitvě mezi rakouským a pruským vojskem. Boj skončil porážkou Prusů. Vrch také zvaný Šibeník byl částí bojiště. Železný obelisk z roku 1868 je 20 m vysoký, v jeho spodní části je pohřben generál Gablenz. Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1712 na temeni Janského vrchu, znovu postavený v letech 1811 až 18. V letech 1879 až 1880 sem byly soustředěny pomníky padlých z roku 1866.
Waligora – Góry Suche (936 m) 48 km
zalesněný vrchol Waligory vystupuje nejvýše v celém příhraničním pásmu sopečných pohoří na polském území. Hraniční a na českou stranu přecházející část sopečného pásma Kamenných (respektive Suchých) hor se nazývá Javoří hory. Tvoří lem Broumovské kotlině a vrcholí v severozápadní části Ruprechtickým Špičákem.
Ruprechtický Špičák (880 m) 44,5 km
nejvyšší vrchol Javořích hor v pohraničním zalesněném hřebenu.
Hájemství – Bošova vila (500 m) 6,5 km
dříve Království II, dnes Hájemství. Vilu postavil Rudolf Bosch, majitel okolních lesů.
Starobucké Debrné – škola (430 m) 4,5 km
Osada vznikla v letech 1839 až 1843 na tzv. Kamenném kopci patřícímu k panství hraběte Rumershischa ve Starých Bukách. Škola byla postavena v roce 1885, roku 1905 bylo přistavěno patro za přispění Kulturverbandu.
Čáp – Teplické skály (786 m) 32 km
rozhledový skalnatý vrch na jižním okraji Teplických skal, západně od osady Skály. Zalesněný hřeben v pohledu pod Adršpaško teplickými skalami jsou Jestřebí hory s nevyšším vrcholem Žaltman (740 m).
Dvořačky (420) 3 km – Borečky
osada na návrší mezi obcí Sourať a údolím řeky Labe.
Červený kopec (554 m) 10,5 km
nad Kocléřovem,1 km severně od Záboří.
Kocléřov (498 m) 8,5 km
ves na vrcholové plošině Kocléřovského hřbetu, vznikla za kolonizace, připomíná se roku 1360. Nynější kostel sv. Václava je z roku 1807, kamenná křtitelnice z roku 1745. V části obce zvané Nové Domy je od roku 1845 poutní místo „U studánky“. V letech 1889 až 1891 byl zde postaven novogotický poutní kostelík zasvěcený sv. P. Marii.
Kocléřov – továrna 8 km
dnes RICO (obvazový materiál).
Hvězda v Broumovských stěnách (674 m) 39,5 km
výletní místo na hřebenu Broumovských stěn. Turistická chata z let 1854 až 56 ve švýcarském slohu. Na sklaním bloku barokní kaple P. Marie Sněžné z let 1732 až 33 podle plánů K.I. Dienzenhofera, postavená na půdorysu hvězdy. Věžička má podobu lucerny, na špici zakončená zlatou hvězdou.
Supí koš v Broumovských stěnách (702 m) 40,5 km – Eliščina výšina
vyhlídkový skalní blok na hřebenu Broumovských stěn nad Kovářovou roklí.
Nemojov – škola (400 m) 4 km
(matiční škola) založena v roce 1885, v roce 1935 přejmenována na Moravcovu školu.
Dolní Brusnice (340 m) 2 km
Huntířov – Bukovina (446 m) 8,5 km
svah mezi Dvorem Králové a Huntířovem se nazývá Bukovinský kopec a Huntířov byl nesprávně nazýván Bukovina. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl dokončen v roce 1907.