Bukovina u Pecky (489 m) 6 km
ves nad Hůrou, 3 km severovýchodně od Lázní Bělohradu. Připomíná se roku 1412. Přízemní roubená stavení s vyřezávanými lomenicemi z 19. století. Rodiště otce K.V. Raise. Nad Bukovinou zalesněný Kulatý vrch.
Milešovka (835 m) 125 km
nejvyšší vrchol Českého středohoří, znělcová kupa s typickým rozpukánín do plochých desek. Už roku 1825 zřízen útulek pro návštěvníky, meteorologická stanice od roku 1905.
Zvičina – obec (610 m) 0,5 km
malá ves, připomíná se roku 1544.
Vrátenská hora (508 m) 75 km
4 km severně od Mšena v Dokeské pahorkatině, vulkanický trachytový a znělcový suk s kamenolomem. Vrchol zalesněn, dílčí vynikající rozhledy z úbočí, zvlášť ze severní strany
Bezděz (604 m) 69,5 km
v Dokeské pahorkatině. Na znělcovém kuželu zřícenina významného gotického hradu. Vznikl v letech 1264 až 78 a zůstal téměř nedotčen pozdějšími úpravami. Je stavbou cistercko – burgundské huti se saskými vlivy. Nejvýznamnější je raně gotická kaple. Malý Bezděz (577 m) je druhý nižší vrchol.
Sedlo (735 m) 102,5 km
dominanta východní části Českého středohoří. Přírodní rezervace smíšeného porostu na znělcovém podkladu. Při vrcholu zajímavé skalní útvary podmíněné hranolovitou odlučností.
Mužský (463 m) 44 km
čedičový vrch uprostřed pískovcové plošiny, nejzápadnější části Českého ráje. Vrchol byl snížen lámáním kamene, je na něm vojenský pomník z roku 1866.
Bradlec (567 m) 19 km
zřícenina středověkého hradu na zalesněném čedičovém suku. Hrad byl založen rodem Markvarticů počátkem 14. století, koncem 14. století konfiskován králem, roku 1608 již pustý.
Trosky (514 m) 32 km
dvouvrcholový vypreparovaný čedičový sopouch. Gotický hrad postavený asi v polovině 14. století Čeňkem z Vartemberka. Na obou sopečných vrcholcích byly postaveny věže Pana a Baba a hřeben mezi nimi byl zastavěn obytnými budovami. V polovině 17. století byl hrad již zříceninou.
Vyskeř (464 m) 37 km
čedičový vrch 6 km jižně od Turnova. Ves stejného jména (372 m) na jižním úpatí. V kostele z roku 1914 je raně gotický portál z konce 13. století. Dřevěná zvonice je z 18. století. Sloupy křížové cesty k vrcholu k restaurované kapli připomínané v roce 1348.
Kumburk (640 m) 17 km
zbytky zbořeného gotického hradu na čedičovém suku. Hrad byl založen začátkem 14. století, roku 1325 se zde připomíná Markvart z Vartemberka, za husitských válek v držení orebitského hejtmana Hynka Krušiny z Lichtenburku. Od 16. století vězení, roku 1658 na rozkaz císaře zbořen. Zbytky zdí a hranolové věže zv. Panenské, v ní byla vězněna Eliška Smiřická.
Kal (447 m) 4,5 km
ves v Podkrkonoší. Bývalá barokní kovárna z konce 18. století se znakem ve štítě.
Tábor (682 m) 23 km
zalesněný melafyrový vrch v lužickém zlomu u Lomnice nad Popelkou. Od roku 1349 zde stávala kaple založená Valdštejny, v níž podle pověsti zanechal ve 2. polovině 14. století Arnošt z Pardubic, vracející se z Kladska, dřevěný gotický motiv Ukřižování, dodnes uložený v kostele. Barokní kostel Proměnění Páně postaven jezuity v roce 1704. Na severním úbočí kapličky křížové cesty z roku 1898, reliefy odlity v železárných v Blansku za účasti J. Suchardy. Na konci křížové cesty je studánka Křížovka s plastikou Krista uzdravujícího nemocné (St. Sucharda). Na vrcholu turistická chata s Tichánkovou rozhlednou s 26 m vysokým ochozem.
Nová Paka (422 m) 13 km
město na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší. V místě dnešního náměstí byla v 1. polovině 14. století založena Nová Paka jako podhorské městečko s tržištěm, součást kumburského panství. Požáry v roce 1563 zničily původní dřevěnou zástavu. Po požáru v roce 1666 vznikla první kamenná stavba, fara.Suchardův dům novorenesanční s figurálními sgrafity podle kartónů Mikoláše Alše s plastickou výzdobou od členů rodiny Suchardů z roku 1896. Dnes je zde muzeum.Novopacká klenotnice je sbírka unikátních kamenů z Novopacka.Farní kostel sv. Mikuláše biskupa byl zcela přestavěn v letech 1783 až 87. Hlavní oltář od bratří Suchardů z roku 1903. Bývalý poutní kostel Nanebevzetí P. Marie s bývalým klášterem paulánů. Klášter byl založen roku 1655 Marií Evou z Tiefenbachu, rozenou ze Šternberka. Barokní kostel byl vystavěn v letech 1709 až 24, dokončen v roce 1732 podle plánů patrně Kr. Dienzenhofera. Dřevěné schodiště před kostelem je z roku 1737, obnoveno roku 1906.
Štikov (468 m) 11 km
ves u Nové Paky, původně osídlena českým obyvatelstvem, které ve třicetileté válce vymřelo. Peckovští kartuziáni ji osídlili německými kolonisty.
Vrchovina u Nové Paky (450 m) 12,5 km
ves u Nové Paky.
Ralsko (694 m) 70 km
nejvyšší bod České tabule, Ralské pahorkatiny. Vrchol tvoří sto metrů dlouhý skalnatý hřeben z čediče. Hradní zřícenina je od 17. století pustá.
Sýkornice (450 m) 10,5 km
les 3 km od Nové Paky (chaty u Nové Paky). Přírodní památka v lese Sykornice, nazvaná též Novopacké vodopády, dva vodopády 4 a 9 m vysoké.
Pecka (497 m) 7 km
Středověký gotický hrad Pecka stojí na výšině nad Javorkou. Původně malý hrádek 65 m dlouhý a asi 20 m široký byl založen v 1. polovině 14. století. V letech 1432 až 1433 marně obléhali hrad sirotci. V 16. a 17. století byl hrad Kryštofem Harantem z Polžic rozšířen na sevrní a východní straně a doplněn pozdně gotickou palácovou částí. V roce 1627 převzali hrad od Albrechta z Valdštejna kartuziáni z Valdic a provedli poslední stavební úpravy. Roku 1783 byl hrad na rozkaz císaře pobořen a v roce 1830 byla jeho zkáza dokončena požárem. Materiáli z hradních zřícenin se používalo na stavby v okolí. Od roku 1921 je hrad majetkem městečka. Zachovaný Harantův palác s výstavní síní a trvalou pamětní expozicí na Kryštofa Haranta, hterý byl z hradu odveden k popravě do Prahy. Dále dokumenty z historie městečka a expozice soch Boh. Kafky.Městečko Pecka založeno jako podhradí kolem roku 1322 s právem útrpným a hrdelním. Barokní kašna na náměstí je z roku 1634, je dosud napojena na původní dřevěné vodovodní potrubí. Barokní kostel sv. Bartoloměje je z let 1748 až 57. Podle obvodových zdí kostela jsou kamenné reliéfy křížové cesty z roku 1722 od J. Lederera.
Sv. Maří Magdaléna u Stupné (500 m) 8,5 km
nad jižní částí obce Stupná je barokní kostel sv. Maří Magdalény z let 1717 až 19.
Kozákov (743 m) 33 km
hora prvohorního stáří (melafyr) s pozdějším výlevem třetihorního čediče v Ještědsko – kozákovském hřbetu. Naleziště drahých kamenů (jaspisů, chalcedonů, achátů), na severních svazích v čediči olivíny. Na jižním svahu studánka Radostná z níž se přivádí potrubím pomocí trkače voda do Riegerovy chaty. Chata byla postavená v letech 1926 až 28.
Levín (562 m) 14 km
zalesněný vrch ve Staropackých horách. Na severních svazích naleziště achátů s jemnou barevnou komposicí. Staropacké hory jsou výrazným hřbetem asi 3 km dlouhým. Budují je pevné vyvřeliny permského stáří melafyry, odkryté v několika lomech v severních svazích. Staropacká hora má nadmořskou výšku 578 m.
Luž (793 m) 85 km
nejvyšší hora Lužických hor s dalekým výhledem do obou států.
Ještěd (1.010 m) 59 km
horninou Ještědu je křemitý svor. Od roku 1847 na vrcholu ochranná chýše, roku 1860 hostinec, roku 1876 dřevěná rozhledna. Roku 1906 byla dokončena turistická chata – hotel, která v roce 1963 vyhořela. V roce 1965 byla zahájena stavba současné víceúčelové stavby tvaru rotačního hyperbolidu s kruhovým půdorysem o průměru 33 m. Celková výška je 90 m. Od roku 1933 vede na vrchol kabinová lanovka.
Vidochov (500 m) 11 km
ves 7 km severovýchodně od Nové Paky. Novorománský kostel sv. Archandělů Strážných z roku 1879. Nad vsí vrch Kozinec (608 m), chráněný přírodní výtvor na ploše 1,06 ha. Je tvořen melafyrovým sukem, prostupujícím permskými horninami. Táhlý plochý hřbet je oddělen od Levína sedlem Veselka.
Vidonice (451 m) 4 km
ves, připomíná se roku 1364. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1720 až 36 stojí na místě původního dřevěného z roku 1666.
Královka (859 m) 55 km
nejvyšší místo Maxovského hřebene. Rozhledna z roku 1907, pod ní stojí chata z roku 1936.
Černá Studnice (869 m) 41 km
nejvyšší vrchol Černostudnického hřebene 4 km jihovýchodně od Jablonce nad Nisou. Na vrcholu turistická chata a rozhledna z roku 1905.
Čistecká Hůra (587 m) 10 km
zalesněný plošinový vrch, nejvýchodnější melafyrový masiv v Podkrkonoší. V rokli Káraně naleziště drahých kamenů.
Jizera (1.122 m) 49 km
v Jizerských horách, z vrcholové žulové skály je kruhový rozhled, přírodní památka.
Vysoké nad Jizerou (695 m) 31 km
bylo založeno skláři jako hospodářské centrum hradu Nístějky. Město má pravidelný půdorys s obdélnékovým náměstím, domy jsou z počátku 19. století. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1725 až 43. Muzeum otevřeno roku 1930, národopisné sbírky.
Smrk (1.124 m) 57,5 km
nejvyšší hora Jizerských hor. Nová rozhledna na vrcholu.
Stráž u Studence (630 m) 14 km
též Studenecký Strážník je melafýrový suk severně od Studence.
Hvězda – rozhledna Štěpánka (958 m) 37 km
vrch nad obcí Příchovice v Jizerských horách s kamennou pseudogotickou rozhlednou Štěpánkou, stavěnou v roce 1847 na počest arcivévody Štěpána, dokončená až v roce 1892.
Zálesní Lhota – kostel (449 m) 15,5 km
ves 6,5 km jihovýchodně od Jilemnice. Pseudogotický kostel z 19. století.